Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení mohl pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, pokud si to vyhradil. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, bylo možné tuto smlouvu uzavřít jen na doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který si před vydáním doporučení vyžádá vyjádření krajského úřadu České republiky. Obdobně to platilo i pro byty v domech zvláštního určení s výjimkou nutnosti vyjádření krajského úřadu.
Definice bytů zvláštního určení
Po novele ObčZ č. 132/2011 Sb., je definice bytů zvláštního určení upravena v ObčZ, který stanoví, že byty zvláštního určení jsou byty zvlášť upravené pro bydlení zdravotně postižených osob a byty v domech zvláštního určení.
Požadavky na upravenost bytů
Požadavky na upravenost bytů podrobně stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Jedná se takové požadavky, které umožní užívání bytů osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let.
Společný nájem, přechod a výpověď
Pro tyto byty je dle § 709 ObčZ vyloučen vznik společného nájmu bytu manžely, nedochází k přechodu nájmu bytu v případě smrti nájemce. Dosud je zachován zvláštní výpovědní důvod podle kterého lze nájem bytu zvláštního určení vypovědět pokud nájemce není osoba zdravotně postižená . To však neplatí pokud nájemce dovršil 70 let věku.